ČISTÁ VODA

Filtrování vody

Obyčejná čistá voda je doslova zázrak pro naše tělo. Pro běžného člověka by pitný režim neměl být méně než 2,5 – 3 litry na den. Samozřejmě vše závisí na ročním období, hmotnosti člověka nebo fyzické aktivitě.

Ideální množství tekutin, které by jste měli vypít za den je vaše váha vynásobena číslem 0,04. Nejlepší pro tělo je čistá voda, bez přísad, jako je cukr případně barviva a další.

Do pitné vody se mohou dostat tisíce potenciálních kontaminantů a čištění vody čističkou nemusí být vždy dostačující.  Dnes si už můžete dopomoci různými systémy filtrace. Nejdříve si musíte zjistit, které kontaminanty se nachází ve vaši vodě. K tomu je nejlepší způsob rozbor vody, na jehož základě můžete hledat řešení pro konkrétní problémy s vodou.

Více informací o vodě
Jak filtrovat

O vodě

Voda je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Přítomnost vody je nutnou podmínkou pro existenci života.  U člověka je voda nezaměnitelná a nezbytně nutná, protože lidské tělo obsahuje této látky cca 70-80 % a pro správnou funkčnost organismu je třeba dodržovat příjem vody v množství 2-4 litry. Pitná voda může obsahovat celou škálu látek – důležité je především to, v jakém množství se v pitné vodě vyskytují, ale samozřejmě tam mohou být i látky velice nežádoucí.

Celková tvrdost (Ca+Mg)

Jde o prvky ve vodě žádoucí, mající mj. příznivý vliv na srdečně-cévní systém a působící preventivně proti vzniku některých dalších chorob. Proto je stanoveno doporučené rozmezí 2 – 3,5 mmol/l. Pro hořčík pak minimálně 10 mg/l, pro vápník minimálně 30 mg/l.

Dusičnany (NO3-)

V množství jednotek mg/l jsou přirozenou součástí vod, ale jejich obsah bývá často zvýšen – až do stovek mg/l! Limit 50 mg/l je bezpečný i z hlediska prevence kojenecké methemoglobinémie, avšak optimální hodnota pro kojence je pod 10 mg/l.

Železo (Fe)

Běžná součást přírodních vod, obsah v pitné vodě se ale může zvyšovat korozí potrubí. Od koncentrace 0,3 mg/l výše může negativně ovlivnit organoleptické (senzorické) kvality vody (hořká svíravá chuť, žlutavá barva, rezavý sediment).

Amonné ionty (NH4+)

vypovídá o možnosti kontaminace vody dusíkatými hnojivy používanými v zemědělství nebo o možnosti fekálního znečištění odpadní vodou ze septiků. takto voda většinou i zapáchá

Chloridy (Cl–)

Jedna z hlavních makrosložek vody s obvyklým přirozeným obsahem až desítek mg/l. Limit: 100 mg/l. Je-li zvýšený obsah ovlivněn geologickým podložím, lze připustit až 250 mg/l. Vyšší koncentrace ovlivňují nepříznivě chuť a korozní schopnost vody.

Mangan (Mn)

Podobná problematika jako u železa, též častý společný výskyt – jenom namísto rezavě, barví hnědočerně. Limit: 0,05 mg/l; v případě manganu přírodního původu se toleruje až 0,2 mg/l, pokud není ovlivněna organoleptická kvalita vody.

Dusitany (NO2-)

Jsou reaktivnější formou oxidovaného dusíku než dusičnany, se kterými má však stejný původ i zdravotní rizika. Limit: 0,5 mg/l.

Sírany (SO42-)

Významná součást přírodních vod. Limit: 250 mg/l. Vyšší koncentrace mohou ovlivnit chuť vody a ve sloučenině s hořčíkem způsobit průjmy zvláště u přechodných spotřebitelů

Koliformní bakterie

Slouží jako indikátor obecného bakteriálního znečištění. Při jejich nálezu se rapidně zvyšuje pravděpodobnost žaludečních a střevních problémů.

filtrace vody

Pít nebo nepít vodu z kohoutku? Nikdo vám nedá odpověď a o té správné odpovědi se vedou spory. Proti kohoutkové vodě teď mluví jeden argument navíc – nekontrolované škodliviny ve vodě. Úředníci v Bruselu totiž zjistili, že tyto látky nejsou z pitné vody dostatečně dobře odstraňovány a připravují novou vyhlášku, která to má napravit. Ačkoliv voda z vodovodu podléhá přísným kontrolám, v posledních letech se často mluví o tom, že obsahuje škodlivé chemické látky jako pesticidy, herbicidy, ropné látky, saponáty a těžké kovy, ale i zbytky léčiv a mikroplasty.

Studniční vodu je potřeba dávat pravidelně na rozbor kvůli různým bakteriím nebo může být kontaminována.

Pokud vám kohoutková voda nechutná nebo máte strach, že není vhodná, tak je nejlepším řešením filtrovat tuto vodu.

Filtrování vody je proces, který se dá rozdělit na následující základní kroky:

  • null

    Mechanické filtrování

    Ve vodě jsou často nečistoty, jako jsou písek, bláto nebo jiné pevné látky. Tyto nečistoty lze odstranit mechanickým filtrem, který zachytí a zadrží pevné částice.

  • null

    Aktivní uhlí

    Dalším krokem je průchod vody přes aktivní uhlí. Aktivní uhlí je velmi porézní materiál, který je schopný absorbovat mnoho různých typů chemických látek.

  • null

    Použití UV světla

    Aby se odstranily mikroorganismy jako bakterie a viry, může se voda ozářit UV světlem. UV světlo poškozuje DNA těchto mikroorganismů, což je zabíjí nebo alespoň zabraňuje jejich reprodukci.

  • null

    Magnetické zpracování

    Magnetické pole může být použito k ovlivnění minerálů ve vodě. To může pomoci předcházet vzniku tvrdé vody, která může způsobit problémy s odkapáváním a usazováním minerálů v potrubí.

  • null

    Kontrola jakosti

    Nakonec, aby se zajistilo, že voda je čistá a bezpečná k pití, je důležité pravidelně testovat jakost vody. To může zahrnovat testování na přítomnost bakterií, virů, chemických kontaminantů a…

Chcete vědět jak při filtraci postupovat?

Chcete poradit s filtrací?

Chcete doma pít vodu z kohoutku a zároveň si být jistí, že neobsahuje látky, které nemá obsahovat? Pokud čerpáte vodu z vlastních zdrojů, je její filtrace nezbytným krokem, který vám umožní vodu bezpečně konzumovat a používat v domácnosti. Víte ale, jaké druhy filtrace vody existují, podle čeho filtr na vodu vybrat a jak jej udržovat?
Vyplňte formulář a my vám poradíme.

[]
1 Step 1

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů

keyboard_arrow_leftPrevious
Nextkeyboard_arrow_right